V učebních programech podnikatelských škol se zdůrazňují kvantitativní metody, jako je ekonometrie, statistika, operační výzkum, na úkor výuky kvalitativních technik a induktivních přístupů. Je čas přehodnotit skladbu výuky byznysu.

Důraz na kvantitativní přístupy měl pozitivní účinek v tom, že vytvořil vyšší stupeň vědecké důslednosti v učebním obsahu, avšak studium manažerských výzev se tím stalo roztříštěným podle jednotlivých učebních disciplin. Vyučující na jednotlivých katedrách si zužovali manažerské problémy podle svých odborných znalostí. To vedlo ke dvěma nechtěným důsledkům:

1. Školy byznysu do značné míry ignorovaly výuku hodnot a etiky, protože nezapadají do tradičních učebních disciplin těchto škol. Důsledky tohoto faktu byly katastrofální. I když některé ze škol byznysu mají ve svých programech kurzy etiky (takové kurzy se začaly objevovat po aféře firmy Enron), výuka etiky probíhá v jistém vakuu. Jeden kurz etiky ještě nezaručuje, že například profesor marketingu bude se studujícími diskutovat o ochraně soukromí osob při marketingových akcích. Vyučující z jednotlivých kateder se často vyhýbají výuce normativních aspektů podnikání.

2. Existující kurzy etiky a vůdcovství na manažerských školách mají podstatné vady, což naznačil nedávný kolaps firem na Wall Streetu. Mnozí vyučující i studenti se domnívají, že tyto kurzy nevyžadují detailní analýzy dat, jako tomu je u jiných kurzů. Školy byznysu dokázaly přesvědčit absolventy studia MBA, že jakmile postoupí do vyšších manažerských pozic, bude jejich odpovědností pouze vytvoření vize budoucnosti, zformování strategie a vytvoření určitého programu jednání. Jejich podřízení jsou od toho, aby se lopotili s detaily. Lídři si nemusejí dělat starosti, pokud číselné výsledky nevybočují z očekávání a není nutná změna. Absolventi studia MBA nemusejí přemýšlet, čím to je, pokud jsou výsledky lepší, než si lze představit. Podle těchto představ lídři nemusejí zkoumat, zda s vysokou dosaženou návratností kapitálu nejsou spojena příliš vysoká rizika.

PŘÍPADOVÉ STUDIE TO NEVYŘEŠÍ

Může tyto problémy řešit použití případové metody, která zdůrazňuje kontext a interdisciplinární přístup? Autor článku na tuto otázku odpovídá, že nikoli. Členové jednotlivých kateder si píší své vlastní případy, takže popisy případů k řešení při výuce jsou specifické pro tu či onu disciplinu, nikoli interdisciplinární. Studenti, kteří jsou nuceni prostudovat zhruba deset případů týdně, mají sklon považovat každý případ za specifickou, dílčí záležitost. Případová metoda neučí studenty, že chovat se zásadově a důsledně v různých situacích a neustále věnovat správné množství pozornosti detailům patří k největším výzvám vůdcovství.


Joel M.Podolny: The Buck Stops (and Starts) at Business School, Harvard Business Review, červen 2009, s.62-67, výtah, -pn-