Na trhu práce je přes čtyři sta padesát tisíc dosažitelných nezaměstnaných. Přesto mají firmy v Česku problémy se získáváním kvalitních pracovníků. Něco mohou ovlivnit samy, ale vše začíná už mnohem dříve - snad už v mateřských školách. Situace volá po komplexnějším řešení.

Pavel Kafka, generální ředitel Siemens ČR, pracuje pro tuto společnost už třináct let, od roku 1994 v uvedené funkci. Aktivně se angažuje i mimo společnost například ve Svazu průmyslu a dopravy, jako předseda Nadační rady Nadace J. A. Komenského PANGEA, je předsedou Fóra průmyslu a vysokých škol ČR. Letos byl zvolen Manažerem roku 2005 a Vysoká škola ekonomická mu udělila za praktický přínos pro management čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa.

Vzdělání je bezesporu tématem, které bude nabývat stále větší důležitosti. Nedojde-li ke zlepšení současného stavu, neudrží Česká republika krok s moderním vývojem v oblasti technologií, a propadne se na pomyslném žebříčku úspěšných zemí.

Na první pohled by se zdálo, že otázka získání kvalitních lidí pro firmu je především věcí personalistů. Jak problém vidíte vy osobně?

Procesně to musí být zakotvené v HR a já se tomu systémově věnovat nemohu. Na druhé straně platí, že mám stále zvednuté "antény", jak vidím někoho šikovného, pak se tomu věnuji osobně. Je to asi tak, že při všem, co dělám, mám ještě filtr toho: není to náhodou šikovný člověk, který by mně zapadal do firemního týmu nebo do nějaké přímo profesní skupiny? To bezesporu patří k povinnostem špičkového manažera. Starat se o talenty, které už ve firmě má.

Ne o všechny individuálně, ale vybraným lidem se člověk pochopitelně věnuje osobně. Jsou to jakési výjimky - "shooting stars" nebo se jim také říká "high-potencionals". U nich je potřeba zajistit, aby je nastavené procesy nesevřely a nezpomalovaly jejich růst.

Jaký by vůbec měl být vztah manažerů - od liniových až po vrcholové - k zajištění rozvoje talentu pracovníků?

Manažer musí nadefinovat, co pracovník musí dělat, to, čemu říkáme německy Aufgaben Aufstellung. Jsou to věci znalostní a profesní. A pak musí říci, že ten člověk musí mít i určité osobnostní předpoklady. To je zadání pro HR. To pak musí přidat další hodnotu, že skutečně toho člověka odhadne, analyzuje.

Musí říci, ano tento člověk je schopen se sám motivovat nebo dobře pracovat podle pokynů a podobně. Je to jedna z nejméně uchopitelných, popsatelných vlastností a tady se čas od času pochopitelně dopustíte chyby.

Například narazíte na člověka, který je znalostně na špičkové úrovni, a pak zjistíte, že se však sám neumí řídit. A na to, abychom ještě nad něho dali nějakého řídicího pracovníka, už je zase potom moc drahý. Je to tedy úzký vztah spolupráce.


Vaše mimopracovní aktivity ve Svazu průmyslu a dopravy, v Radě vlády pro rozvoj lidských zdrojů, ve Fóru průmyslu a vysokých škol a tak dále, svědčí o tom, že jste současnou situací na trhu práce asi znepokojen.

V těch pozicích, o který jste hovořil, jsem z poloviny jako šéf velké firmy, která má nějaké rozvojové představy a plány, a pak jako český ekonom, který vidí, jaké rozvojové potenciály má české hospodářství a kde jsou úskalí, nebo dodatečné potenciály. Viděl bych to půl na půl. Ta úskalí už byla mnohokrát popsána.

Když teď mluvím o průmyslu, což je jádro ekonomické síly České republiky i dlouhodobě, po roce devadesát se rozpadly velké struktury, firmy, kde byly podnikové školy, kde záběr byl skutečně komplexní. Střední technické školství dostalo obrovskou ránu a teprve nyní se snad pod tlakem nedostatků na pracovním trhu jeho úroveň opět zvedá.

Určitým odrazem je třeba i to, že ve Svazu průmyslu a dopravy máme teď komisi pro lidské zdroje a že je tam v představenstvu jeden člověk, který se spoluprací se školami začíná zabývat. Určitým odrazem je aktivizace Fóra průmyslu a vysokých škol a zejména třeba to, že se podařilo s paní ministryní Buzkovou dojít k dohodě, že i u ní se vytvořil poradní orgán tří rektorů vysokých škol a tří zástupců průmyslu - jakési zúžené Fórum průmyslu a vysokých škol - a na této linii se podařilo dojednat třeba to, že do akreditačních komisí ministerstva školství se dostali poprvé také zástupci průmyslu, aby mohli ovlivňovat úroveň, obsah vzdělávání. To je důležitý první krok.

Jaká další řešení vidíte?

Chybí nějaký celonárodní statistický instrument, který by říkal, kolik volných míst je a v jaké struktuře teď a jaká ta struktura bude třeba za dva roky. To nemáme, v řadě zemí to existuje. Dalším více zobecňujícím instrumentem by byla jednoznačná strategie hospodářské politiky státu. V okamžiku, kdy budeme všichni vědět, a budeme to srozumitelně komunikovat co nejširšímu okruhu lidí, čím si chceme v této zemi vydělávat na chleba za deset dvacet let, je to orientace pro rodiče, školy, ale třeba i pro zahraniční investory. Dělají to například Finové, Irové.

Proč ten zájem obecně o vzdělávání?

To musí zajímat každého odpovědného manažera a měl by se v tom angažovat. V loňském roce se nám například podařilo spolu s Nadací Jana Ámose Komenského připravit zajímavou konferenci, která se jmenovala Multiplikační efekty investic do vzdělání. Je to velmi zajímavé téma protože se prvoplánově návratnost investice do vzdělání počítá tak, že vzdělanější lidé budou odvádět vyšší daně, a tak dále.

Ale existuje celá řada studií, které přinášejí zajímavý další pohled, který říká - vzdělanější společnost má nižší transakční úroveň: nižší kriminalitu, schopnost lépe se vyhýbat drogám a nemocem a podobně. Takže je vidět, že je nutný širší pohled na tuto problematiku.

Co pro to mohou udělat samotné podniky?

Na posledním zasedání Fóra průmyslu a vysokých škol jsme se s rektory vysokých technických škol dohodli na tom, že je třeba připravit konferenci na téma Jak má vypadat absolvent vysoké školy technické, aby co nejlépe vyhovoval požadavkům průmyslu současným, ale i těm perspektivním. A zároveň jsme řekli, že tyto požadavky mají dvě podmnožiny - znalostní profil a osobnostní profil. Podařilo se mi to už zorganizovat, takže mohu říci, že 11. října 2006 v Brně v rámci veletrhu Invex uspořádáme konferenci na toto téma, na které vystoupí předsedové průmyslových svazů a pokusí se definovat požadovaný profil. Budou tam i zástupci vysokých škol.

Vím, že to jedna konference nevyřídí, ale tímto signálem chceme vytvořit jakýsi základ budoucí další diskuse. Zároveň totiž otevřeme paralelně internetové stránky Fóra průmyslu a vysokých škol, abychom tento dialog mohli vést i nadále.

Je potřeba, aby se do těchto snah zapojily i střední firmy, které jsou pro ekonomiku nesmírně důležité, ale samy nemají na to, aby měly velké personální útvary a své pracovníky si doškolovaly.